Choroby ořešáků

 

Nejvyskytovanější choroby ořešáků:

Bakteriální skvrnitost ořešáku (Xanthomonas juglandis)

 

Na plodech drobné, poněkud vyvýšené vodnaté skvrny, které se rychle zvětšují, propadají a černají. Postupně vznikají velké nepravidelné černé skvrny ohraničené vodnatým lemem. Nekróza proniká do plodů a postihuje jádro, plody černají, zasychají a opadávají. Při pozdním napadení k poškození jádra nedochází. Na čepelích listů jsou hranaté, nejdříve vodnaté, později nekrotické, nervaturou ohraničené skvrny. Ty splývají a vznikají velké hnědé plochy na nervatuře a řapících listů. Na letorostech se objevují hnědé skvrny, vrcholky letorostů zasychají. Bakterie přezimují v pletivu napadených letorostů. Na okraji skvrn se vytváří za příznivých podmínek bakteriální exudát. K rozšiřování dochází především vodou. Ideální podmínky jsou především za vlhkého počasí.

 

Antraknoza ořešáku (Gnomonia leptostylla)

 

Na listech nejdříve žlutohnědé, postupně hnědnoucí různě velké ohraničené skvrny. Menší skvrny mají výrazné tmavé lemování. Postižené listy se deformují, zasychají a předčasně opadávají. Na nervatuře listů a řapících protáhlé, mírně propadávající hnědé skvrny. Výjimečně dochází k napadení letorostů. Na plodech různě velké, mírně propadlé šedohnědé až šedočerné skvrny. Při silném napadení dochází k deformacím a opadu plodů.                   

 

Na napadených částech se vytvářejí plodnice acervuli a konidie. Parazit přezimuje na napadených opadlých listech, kde na jaře dozrávají plodnice peritecia s vřecky a askospórami. Askospóry jsou zdrojem primárních infekcí. Za vegetace se choroba šíří konidiemi. K infekcím dochází od května, především za deštivého a teplejšího počasí (optimum 18 - 22°C ). Tato choroba je nejnebezpečnější ve školce.

 

Škůdci ořešáků

Vzpřímenka ořešáková

roztoč Aceria erinea

 

 

Škůdci ořešáku nezpůsobují stromku škody takového rozsahu, aby ohrozili jeho existenci, proto není proti nim nutná žádná ochrana.